Střevní trakt každého jedince je
individuální, trávicí trakt novorozených dětí je prakticky sterilní a bez přítomnosti bakterií. Díky kojení v něm během několika dní dochází k jeho kolonizaci. Už během dvou dní dosahuje koncentrace až jeden milion bakterií na gram stolice. Složení střevní mikroflóry si
nejvíce budujeme po dobu prvních dvou let života. Dále se mikroflóra s přibývajícím věkem ještě asi
do čtvrtého roku mění, pak už zůstává prakticky
neměnná. Změny mikroflóry
ovlivňuje přechod na umělou výživu, nemléčné příkrmy a nakonec přechod na normální stravu.
Velký zásah do mikroflóry a následné změny v neprospěch správných bakterií může způsobit:
- užívání léků, hlavně antibiotik
- užívání hormonů
- časté onemocnění (nachlazení, chřipková onemocnění)
- životní prostředí (zhoršená kvalita vzduchu, chemikálie, stres,..)
- způsob stravování (vysoký podíl nevhodné kyselinotvorné stravy s převahou jednoduchých cukrů, konzervantů a barviv)
- používání konzervačních látek v potravinách
- přehnaná či naopak nedostatečná hygiena
- výživa s malým množstvím vlákniny
- kouření
Probiotika
Probiotika jsou
kultury živých bakterií (živé organismy), jež příznivě ovlivňují naše zdraví a
upravují nerovnováhu mezi bakteriemi v našich útrobách. Vhodnější je užívat
vícekmenová probiotika, jež oproti jednokmenovým probiotikům obsahují
kmeny různých probiotických druhů a rodů. Probiotické kmeny v komplexu se tak ve svých účincích
vhodně doplňují, působí synergicky. Jde o efekt společného působení, který je obvykle větší nebo kvalitativně lepší než prostý součet efektů ze samostatného působení jednotlivých prvků.
Užíváním vícekmenových probiotik máte větší šanci zvýšit a upravit
optimální složení vaší střevní mikroflóry. Každý kmen svými ojedinělými vlastnostmi přispívá ke stabilizaci a vývoji imunitního systému.
Nejčastěji používaná probiotika jsou mezi druhy mléčných bakterií rodu
Lactobacillus (Lactobacillus acidophilus) a
Bifidobakkterium (Bifidobakterium bifidum). Působení probiotických organizmů není omezené pouze na trávicí soustavu, ale může se uplatnit i při atopickém onemocnění a onemocnění dýchacích cest.
Lactobacily se vyskytují ve velkém množství v ústech, cestou k žaludku a dvanáctníku jejich počet klesá, aby se opětovně zvýšil na maximum až v tlustém střevě a konečníku. Lactobacily se vyskytují také
v pochvě zdravé ženy. Jsou to bakterie mléčného kvašení, které vytvářejí z cukrů kyselinu mléčnou. Snižuje se pH, což vede k potlačením růstu hnilobných bakterií a kvasinek,
snižuje se riziko zánětlivých a hnilobných procesů. Hnilobné bakterie tvoří látky, které mohou ve svých důsledcích způsobovat až nádorová onemocnění. Laktobacily tedy
podporují kvasné procesy, které chrání sliznici střeva i pochvy.
Bifidobakterie naopak obývají nejvíce tenké a tlusté střevo. Proto také není působení probiotických organizmů omezené pouze na trávicí soustavu.
Ve stáří se velmi nepříznivě mění poměr bifidobakterií a lactobacilů ve střevě, bohužel v neprospěch velice důležitých bifidobakterií.
Zdravotní přínos konzumace probiotik:
- regulace hladiny krevního cholesterolu, snížení hladiny škodlivého cholesterolu LDL
- stimulace imunitního střevního systému
- znesnadnění jiným patogenním mikroorganismům pomnožení ve střevech
- zvýšení odolnosti střev proti choroboplodným mikroorganismům vyvolávajícím průjmy
- pozitivní vliv u léčby rotavirových průjmů a prevence akutního průjmového onemocnění u dětí
- snížení tvorby bakteriálních enzymů v tlustém střevě, které mají mutagenní účinky a mohou vyvolávat růst nádorů
- pomocí laktázy, které probiotikum obsahuje, pomáhá štěpit mléčný cukr a tak zlepšuje jeho snášenlivost u osob postižených laktózovou intolerancí (jde o sníženou aktivitu střevní laktázy – enzymu, který štěpí mléčný cukr, kdy již po požití malého množství mléčného cukru vznikají zažívací potíže)
- prevence a léčba virových onemocnění
- zmírnění zažívacích potíží způsobených chemoterapií a radioterapií
- zvýšení schopnosti vstřebávání minerálních látek (vápníku)
- zlepšení trávení bílkovin
- správný průběh trávení (zlepšují pohyblivost střev, prokrvení)
Aby byly
probiotické kultury prospěšné, musí být jejich
konzumace pravidelná, dlouhodobá a v doporučeném množství. Jen tak mohou
přežít průchod žaludkem a tenkým střevem a mohou se dlouhodobě
usídlit v tlustém střevě. Jsou doporučovány jako potravinový doplněk,
ne jako lék.
I když je konzumace živých bakterií v jistých zdravotních potížích prospěšná, může
v krajním případě u člověka s narušenou imunitou dojít
k proniknutí bakterií porušenou střevní stěnou až do sterilního prostředí a následně dojít k
otravě krve.
Přírodní zdroje probiotik:
- zakysané mléčné výrobky s kratší dobou použitelnosti, kde se vyskytují skutečně živé bakterie (kefíry, jogurty)
Prebiotika
Prebiotika jsou
jednoduché cukry, oligosacharidy. Tato
rozpustná vláknina je ve střevě potravou pro tělo prospěšné střevní bakterie. Mezi nejvýznamnější přírodní oligosacharid patří
inulin, jeho bohatým
zdrojem jsou kořeny čekanky, artyčok, cibule, česnek, pórek.
Prebiotika vytvářejí ve střevě podmínky pro správné osídlení a funkci střevní sliznice,
podporují růst a aktivitu prospěšných mikroorganismů v tlustém střevě.
Hlavní přírodní zdroje prebiotik:
- ovoce (meruňky, jablka,...)
- zelenina (chřest, pórek, cibule, česnek,...)
- luštěniny
Pro lepší účinnost je ideální
konzumace probiotik i prebiotik současně.