Brambory

Brambor, lilek hlíznatý, je dvouděložní bylina z čeledi lilkovitých. Kvete jemnými fialovými nebo bílými kvítky, v zemědělství se řadí mezi okopaniny. Tato rostlina, pěstovaná v mírném pásmu pro oddenkové hlízy, které rostou v zemi, bývá až půl metru vysoká. Hlíza bramboru, slouží rostlině k ukládání živin a zajišťuje její vegetativní rozmnožování. Obsahuje vitamíny, minerály, stopové prvky, škrob, bílkoviny. Z bramborových hlíz se vyrábí škrob, dextrin a líh. Brambory pocházejí z Bolívie, Peru a Chile, do Evropy je dovezli v polovině 16. století španělští kolonizátoři jako okrasnou kuriozitu. Původně byly pěstovány jako okrasná rostlina v botanických zahradách a až později se začaly prodávat na různých trzích jako cizokrajná lahůdka a neznámá pochoutka. Teprve v 18. a 19. století se brambory masově rozšířily a začaly se ve velkém pěstovat. Od té doby jsou velmi oblíbené a staly se základní potravinou, a to hlavně pro stravování chudiny.

obrázek ke článku Brambory

Brambory jsou pro nás běžnou, přitom nepostradatelnou potravinou. V syrovém stavu obsahují více než 75% vody, asi 20% sacharidů a přibližně 2,1% hodnotné bílkoviny. Jsou bohaté na draslík, který činí 60% veškerého obsahu minerálních látek. Dále obsahují alantoin, což je látka, která urychluje regenerační procesy v organismu, zvyšuje tvorbu neutrofilních leukocytů, které se podílejí na obraně proti různým bakteriálním infekcím a pohlcují cizorodé látky. Podílí se na tvorbě tkaniva, které po zlomenině spojuje úlomky kostí.

Nejvíce cenných látek se ukrývá těsně pod slupkou. Vhodnější je tedy připravovat brambory ve slupce, kterou lze u raných brambor bez obav konzumovat. Oškrábané nebo okrájené brambory je zdravější vařit v minimálním množství vody nebo v páře, aby se co nejvíce omezilo vyplavení cenných živin.

Brambory neobsahují žádné tuky, neplatí tedy zažitá pověra, že se po nich tloustne.

Brambory obsahují:


  • vitamíny skupiny B (např. kyselinu pantotenovou, listovou,..)
  • vitamin C
  • vitamin E
  • vitamin K
  • draslík (K) – regulace vodního hospodářství
  • vápník (Ca)
  • hořčík (Mg)
  • zinek (Zn)
  • síru (S)
  • fosfor (P)
  • mangan (Mn)
  • sodík (Na)
  • měď (Cu)
  • selen (Se)
  • železo (Fe)
  • nikl (Ni)
  • jód (J)
  • alantoin – hojivá látka, která urychluje regenerační procesy v organismu

Díky vysokému obsahu draslíku jsou brambory téměř povinnou součástí diuretických diet při onemocněních srdce a ledvin, kdy odplavují nejen vodu, ale i škodlivé látky. Prospívají i nervovým buňkám a udržují tonus svalů. Pomáhají při únavě, snižují krevní tlak a díky alantoinu napomáhají při hojení zlomenin.

Pozitivní vliv brambor na náš organismus:


  • posilují srdce a krevní oběh
  • odstraňují zácpu
  • povzbuzují tvorbu hormonů
  • posilují svaly a tkáně
  • ochrana před bakteriálními infekcemi
  • regulují hospodaření s vodou v těle
  • pomáhají při onemocnění ledvin
  • odstraňují z těla škodlivé látky
  • snižují krevní tlak
  • prospívají nervovým buňkám
  • odstraňují únavu
  • pomáhají při regeneraci organismu
  • snižují špatný krevní cholesterol, který na sebe vážou
  • hojí zlomeniny
  • podporují trávení

Zácpy jsou velmi častou potíží, se kterou si lehce poradí syrové brambory, účinkují jako velmi jemné projímadlo.

Při zánětech žaludku pomáhá 4x denně podávaná šťáva ze syrových brambor v dávkách po cca 50 ml. Obklad z čerstvě rozdrcených syrových brambor se používá při léčbě některých ekzémů.

Jedinou známou kontraindikací při podávání syrových brambor je prasklý žaludeční vřed.

Bramborová nať, přestože je toxická, pomáhá jako odvar při revmatických potížích rukou a nohou.

Brambory se dělí na několik skupin podle chuti, konzistence a dobou konzumní zralosti:


  • Velmi rané brambory se u nás sklízejí již začátkem června a díky své jemné chuti jsou opravdovou pochoutkou. Mají také dobré konzumní vlastnosti, ale nejsou vhodné k dlouhodobému skladování, protože obsahují málo škrobu a rychle ztrácejí vodu.
  • Středně rané (polorané) druhy se sklízí od července do září a v kuchyni mají všestranné použití. Připravují se z nich polévky, saláty nebo hranolky. Můžeme z nich připravit také knedlíky nebo kaše. Tento druh je vhodnější ke skladování.
  • Pozdní brambory se sklízí od září do října a jsou určeny především k dlouhodobému zimnímu uskladnění. Brambory vhodné ke skladování je potřeba uložit na suchém, vzdušném místě ve tmě a chladu. Jen tak předejdeme hnilobě i předčasného vyklíčení.

Před nákupem brambor bychom měli vědět, co z brambor budeme vařit a podle toho koupíme typ a množství brambor. Při nákupu dáváme pozor na to, aby kvalita odpovídala ceně, brambory nesmějí být zelené, nahnilé, naklíčené ani mechanicky poškozené. Pro správně upravené brambory a pokrmy z nich je velmi důležitý správně zvolený varný typ.

  • Přílohové brambory jsou menší, vhodné jako příloha, pro přípravu hranolek, ale také do polévek nebo gulášů.
  • Salátové brambory je vhodné vařit ve slupce a velikostně jsou mírně větší než přílohové brambory. Jsou vhodné do bramborových salátů.
  • Brambory na pyré jsou vhodné pro přípravu kaše, knedlíků nebo bramborového těsta. Jsou větší a pro přípravu bramborového těsta je vhodnější je uvařit ve slupce.
  • Sladké brambory Batáty mají narůžovělou barvu a dovážejí se z USA. Jsou delikátní přílohou k masitým jídlům a konzumují se i se slupkou. Pokud se opečou, mírně osolí a potřou máslem nebo zakysanou smetanou, stanou se nasládlé plátky výtečnou lahůdkou.

Brambory mají v kuchyni velmi široké uplatnění. Jsou vhodné pro přípravu různých pokrmů, můžeme je smažit, opékat, dělat z nich nákypy, bramborovou kaši, bramboráky, hranolky nebo je konzumovat tzv. na loupačku. Jsou výborné pro přípravu polévek, knedlíků, noků, kroket nebo placek, lze je přidat do gulášů, omáček a jiných těst. Nejideálnější úprava brambor je vaření v páře.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
obrázek ke článku Brambory


(c) Naše výživa, 2010-2023 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní