Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus L.)
Jde o jednoletou až vytrvalou rostlinu z čeledi lichořeřišnicovitých. Její lidový název je řeřicha, zahradnický též kapucínka. Rostlina je 15 - 40 cm vysoká, má poléhavou nebo popínavou lodyhu dosahující délky okolo 3 m. Má dlouze řapíkaté listy o průměru 3 až 10 cm. Květy jsou výrazně zbarveny, od původní oranžově červené přes vyšlechtěnou krémově bílou, lososově růžovou, žlutou, červenou až po fialovou. Plod je trojpouzdrá tobolka se semeny, v době zralosti špinavě hnědá. Kvete od května do října, pěstuje se převážně pro potěchu zraku, vhodná je jak do truhlíků, tak i pro venkovní záhony. Předpěstované sadby vysazujeme v období, kdy již nehrozí jarní mrazíky, můžeme vysévat i semena volně do půdy. Lichořeřišnice pochází z Jižní Ameriky, jejím domovem jsou oblasti v Ekvádoru, Kolumbii a Peru. Do Evropy byla dovezena jako okrasná rostlina v roce 1864 a od té doby byly vyšlechtěny mnohé odrůdy. Protože se dobře množí, rozšířila se i mimo Evropu a zplaněla v mnoha dalších oblastech s tropickým, subtropickým i mírným klimatem, ve střední Americe, v USA, na Havajských ostrovech, v Austrálii, na Novém Zélandu i v Číně. Vyžaduje chudší, propustnou půdu a slunné stanoviště. Je vhodná na záhonové výsadby, do okenních truhlíků a ozdobných nádob.
Celá rostlina je poživatelná, mladé listy a výhonky se přidávají do
zeleninových salátů, mají výrazně štiplavou chuť podobnou ředkvičkám.
Poupata i nezralé plody se nakládají do octových nálevů (náhrada za kapary).
Jsou známé i
léčebné účinky lichořeřišnice, říká se jí silné
rostlinné antibiotikum, které přispívá k doléčení opakujících se zánětů především ledvin, močového měchýře, ale i dýchacích cest.
Užívanou částí je čerstvá šťáva, čerstvá i sušená semena, květy, listy.
Roste od června až do konce září až října, pěstovat ji můžeme v nádobě doma i volně na zahradě.
Pro léčivé účinky
sbíráme bylinné části od června do září. Sušíme
na přímém slunci, nebo při
umělé teplotě do 40 °C, při pomalém sušení hrozí zplesnivění. Nať a listy lichořeřišnice lze také použít
čerstvé.
Rostlina obsahuje:
- Glykosid glukotropeolin, který se dále štěpí, vylučuje se močí, v močových cestách působí hlavně bakteriostaticky na stafylokoky. Vylučování však probíhá i plícemi a dýchacími cestami, takže lichořeřišnice pomáhá i při akutních a chronických zánětech horních cest dýchacích (bolesti v krku, zánět nosohltanu,…).
Pozitivní vliv rostliny na náš organismus:
- antibakteriální, antivirové, antibiotické účinky - potlačuje záněty při nemocech ledvin, močových a dýchacích cest, pomáhá při bolestech v krku
- posiluje organismus, imunitu
- pomáhá při chronických zánětech plic - působí na stafylokoky, streptokoky, proteus, E. coli
- pomáhá při zánětech prostaty, vaječníků
- podporuje růst vlasů, brání nadměrnému vypadávání
- odstraňuje lupy ve vlasech
- účinkuje proti žaludečním vředům
- zlepšení činnosti centrálního nervového systému
Desetidenní ozdravná kúru:
- Malé množství čerstvých listů rozmixujeme s vodou v poměru 1:4.
- Necháme 5 - 10 minut odstát a přecedíme.
- Užíváme 1 polévkovou lžíci, nejlépe čerstvé šťávy, 1 - 2x denně, ráno a odpoledne.
- Látky z byliny začnou v našem těle působit dvě až tři hodiny po požití.
Nemusíte se bát
žádných nežádoucích účinků, dokonce ani při předávkování. Bylina je
vhodná i v těhotenství či pro
kojící ženy.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...