Kávovník – servírování kávy
Kávovník je stále zelená keřovitá dřevina, která patří do rodu Coffea, čeledi Rubiaceae (Mořenovité). Ta se dělí na mnoho podčeledí, čímž se řadí mezi nejrozsáhlejší čeledi kvetoucích rostlin. Pochází zejména z teplých a tropických míst celého světa. Rostou nejčastěji v podobě keřů, naleznou se ale i stromy, které dosahují výšky až 18 metrů, liány nebo byliny. Mezi nejznámější zástupce patří mimo jiné i kávovník. Plody kávovníku připomínají svým tvarem a barvou v době zrání, naše třešně. Pravlastí kávovníku je Etiopie, kde ho ještě dnes můžeme najít růst divoce. Průmyslově se dnes kávovník pěstuje i v dalších oblastech světa na plantážích, kde se výška rostlin pravidelným seřezáváním udržují kolem 1,5 metru.
Kávovník
plodí 20 – 30 let, začíná však plodit až po 3 - 4 letech. Kávovník má zároveň květy, zelené, ale i zralé plody, dává tedy
2 – 3 sklizně ročně. Z jednoho keře lze získat cca 2 - 3 kg plodů, což po zpracování představuje asi 500 - 750 g zralých zrn. Upražením tato zrna následně
ztrácejí asi 20% své hmotnosti.
Káva je
celosvětově oblíbený nápoj, který má mnoho způsobů přípravy, pití a vychutnávání.
Několik zásad ohledně přípravy a servírování kávy:
- K přípravě kávy používáme vždy čerstvě upraženou kávu, umletou těsně před spařením.
- Šálky na kávu o obsahu 50 ml - 100 ml podáváme s podšálkem ve stejném designu, lžička by měla mít přiměřenou velikost.
- Podáváme-li kávu jen do poloviny šálku, měl být předehřátý.
- Ke kávě servírujeme i 1 dl sklenku neperlivé vody o pokojové teplotě.
- Připravenou kávu pijeme ihned a nikdy ji znovu neohříváme.
Stimulační účinky kávy na činnost srdce a mozku způsobují
kofein a další alkaloidy. Tyto fyziologické účinky mají využití při léčbě srdečních chorob, astmatických onemocnění, ale i při otravě barbituráty.
Nadměrná konzumace kávy může způsobit žaludeční a nervové potíže, případy smrtelného předávkování však nebyly nikdy popsány.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...