Křen selský

Křen selský používali již naši předkové jako přírodní antiseptikum (tzn. protimikrobiální látka, která snížuje riziko infekce, sepse nebo hniloby). Aby mohlo dojít k aktivaci účinných látek, které jsou v křenu obsaženy, musí proběhnout enzymatické štěpení. Toho lze dosáhnout rozdrcením jeho buněk podobně jako třeba u česneku. Křen je tedy nutné před použitím strouhat, drtit, třít, škrábat nebo lisovat. Přitom se uvolňují do vzduchu jeho štiplavé složky, které způsobují hlavně pálení očí.

Křen je nejštiplavějším kořením ze všech štiplavých, s nimiž je také botanicky spřízněn (hořčice bílá, brukev, řeřicha setá, ředkev setá, vodnice a ředkvička). Obsahuje vysoké množství fytoncidních látek, díky kterým můžeme nastrouhaný křen i hotové křenové omáčky uchovávat v uzavřených nádobách v lednici i 14 dní, přitom se nekazí a uchovají si svou chuť.

Díky přítomnosti silic s příměsí síry má křen močopudné, organismus povzbuzující a pročišťující účinky. Dále usnadňuje trávení, svou chutí i účinky se skvěle hodí k tučnějšímu masu a je důležitou součástí zabíjaček.

Kořeny se sklízí až třetím rokem, a to na podzim nebo na jaře. Ukládají se do bedniček s pískem v chladném sklepě, aby nevysychaly.

Křen obsahuje:

• provitamin A – karoten (ochrana před slunečním zářením)
• vitamíny skupiny B
• vitamin C
• vitamin E - má protirakovinné účinky, chrání buňky v těle proti stárnutí a může pomoci ženám, které nemohou donosit dítě (prevence proti potratům)
• hořčík (Mg) - pozitivně působí na nervový systém, zklidňuje svalovou aktivitu - např. při křečích
• vápník (Ca) - důležitý pro zpevnění kostí, zejména ve starším věku, kdy je hlavním rizikem osteoporóza
• draslík (K) - pomáhá při léčení průjmů a má blahodárný vliv na srdce
• železo (Fe)
• fosfor (P)
• sodík (Na)

Křen se může používat i zevně, a to nastrouhaný. Přikládá se na postižená místa, ne však přímo na pokožku (nastrouhaný křen vložte do kousku jakékoliv tkaniny), mohl by vyvolat zarudnutí a pálení pokožky.

Křen přiložený jako obklad prohřeje kůži, dřívě se běžně používaly tzv. křenové placky ze směsi drceného křenu, mouky a oleje, které se přikládaly na čtvrt až půl hodiny přes pláténko hlavně při revmatismu, ztuhlosti svalů, ischiasu, ale i na otoky, omrzliny, při poštípání hmyzem a při zánětech krku, pohrudnice, při plicních zápalech a katarech.

Hlavní léčivé účinky křenu:

• antiseptické (proti infekční) účinky, pomáhá proti virovým onemocněním
• při dráždivém kašli podporuje tvorbu hlenů, čímž usnadňuje odkašlávání
• léčba astmatu a jiných dýchacích potíží
• podporuje trávení
• ozdravuje střevní mikrofloru
• pročišťuje organismus
• posiluje srdce
• má močopudné účinky, pomáhá při revmatismu
• vhodný prostředek proti močovým kamenům
• pročišťuje krev

Dlouhodobé užívání velkého množství křenu vhodné není. Může dráždit ledviny i žaludek, není proto vhodný ani při žaludečních vředech.

Křen má široké uplatnění i v kuchyni. K ochucení pokrmů je vhodný používat vždy čerstvý jemně nastrouhaný křen, neboť sterilováním a sušením ztrácí velké množství minerálních látek i vitamínů.

Samotný nastrouhaný křen se výtečně hodí k teplým uzeninám a vepřovému ovaru namísto hořčice. Zvláštní pochoutkou je křen smíchaný se šlehačkou a strouhanými ořechy jako příloha k vařené teplé či studené šunce. Labužníci doporučují strouhaný křen k tvrdým sýrům, rybám, ale zejména k vejcím natvrdo a zakápnou jej rozpuštěným máslem.

Velmi oblíbená je hustá studená omáčka, připravená z nastrouhaného křenu, soli a octa, s přísadou nastrouhaných jablek, cukru a hovězího vývaru zvaná jablkový křen. Používá se jako příloha k vařenému masu, spolu s brusinkami a smetanou pak i ke zvěřině.

Křen nakrájený na příčná kolečka se hodí jako koření při nakládání okurků a červené řepy.