Hroznové víno (réva vinná)

Kulturní odrůdy se pěstují na vinicích v mírném pásu celé zeměkoule a tak v produkci zaujímají celosvětově druhé místo, hned po citrusových plodech. Vinná réva vyžaduje teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny. Tvoří nedílnou součást stravy lidí žijících v oblasti Středozemního moře a pěstuje se tam již po celá tisíciletí. Nedávné vědecké výzkumy prokázaly, že tito lidé vděčí za svoje pevné zdraví právě specifickým látkám nacházejícím se v hroznovém vínu.

Hroznové víno dodává energii buňkám ve formě jednoduchých cukrů, které pomáhají srdci při jeho práci. Fenolové nevýživné látky přítomné v hroznovém vínu, hlavně ve slupce (flavonoidy a rosveratrol) mají všeobecně příznivé účinky na cirkulaci krve v arteriích, jsou obzvlášť důležité pro koronární arterie. Působí na rozšíření cév, čímž se zvýší průtok krve. Krevní destičky tak nevytváří sraženiny, což zabraňuje ukládání cholesterolu na stěnách artérií, čímž se snižuje riziko jejich ucpávání, ke kterému dochází při arterioskleróze.

Rosveratrol, přítomný v hroznovém vínu, ale především v jeho slupce, vykázal při experimentech protirakovinné účinky. Přestože se využití této látky při léčbě rakoviny stále zkoumá, častá konzumace hroznového vína se doporučuje jako doplněk terapie všem lidem, u nichž diagnostikovali rakovinu nebo patří do rizikové skupiny.

Hroznové víno je mírné projímadlo, které pomáhá při chronické zácpě způsobené zpomalenou funkcí střev. Udržuje též rovnováhu střevní flóry a omezuje hnilobné procesy zapříčiněné stravou bohatou na živočišné proteiny.

Má močopudné účinky, napomáhá vyplavování jedovatého odpadu z organismu. I když organické kyseliny dodávají hroznovému vínu nakyslou chuť, mají v krvi alkalizující účinek. Alkalizace krve a moče ulehčuje likvidaci kyselého metabolického odpadu (např. kyseliny močové) z ledvin. Pravidelná konzumace hroznového vína je prospěšná zejména pro lidi trpící dnou, obezitou a ty, kteří jedí nadmíru masných výrobků.

Díky svým diuretickým účinkům, jakož i skladbě minerálů a nízkému obsahu proteinů, se hroznové víno doporučuje v případech selhání ledvin, ke kterému došlo následkem nefritidy (zánět ledvin), nefrózy (nezánětlivé onemocnění ledvin) či jiných chorob.

Hroznové víno je jedním z nejbohatších druhů ovoce na železo. Rozinky ho obsahují dokonce 2,6 mg/100 g, jsou tedy velmi prospěšné pro jedince s anémií (chudokrevnost), jejichž stav se po pravidelné konzumaci rozinek výrazně zlepší.

Hroznové víno obsahuje:

• Sacharidy – glukózu a fruktózu
• Provitamin A
• Vitamíny skupiny B – vitamin B1, B2, B3, B6
• Vitamin C
• Vitamin E
• Draslík (K)
• Železo (Fe)
• Vápník (Ca)
• Hořčík (Mg)
• Fosfor (P)
• Měď (Cu)
• Rozpustnou vlákninu
• Proteiny a esenciální aminokyseliny
• Flavonoidy - silné antioxidanty, které brání oxidaci cholesterolu způsobujícího arteriosklerózu, zabraňují i tvoření krevních sraženin v arteriích.
• Antokyaniny - rostlinná barviva, která se nacházejí ve slupce bílého, ale především modrého hroznového vína. Působí jako silné antioxidanty, které brání vzniku a rozvoji ischemické choroby srdeční.
• Kyselinu ellagovou - ve srovnání s jinými fenolovými kyselinami má až čtyřnásobně vyšší protirakovinný účinek.

Hroznové víno aktivuje detoxikační účinek jater zvýšenou produkcí žluče a proto je cenné při cirhóze a břišní vodnatelnosti (nahromadění tekutiny v dutině břišní).

Pozitivní vliv vinné révy na naše zdraví:

• chudokrevnost
• zdroj energie
• imunita
• cévy - arterioskleróza
• prevence ischemické choroby srdeční
• dna
• vodnatelnost
• zánět ledvin
• onemocnění jater
• srdce – infarkt
• osteoporóza
• zažívání
• chronická zácpa
• nervozita
• deprese
• únava
• cholesterol
• mrtvice
• čistí pleť
• antioxidant – protirakovinné účinky
• detoxikace organismu
• obezita

Pouze 10% celosvětové produkce vinné révy se konzumuje ať už v čerstvém nebo sušeném stavu a zbývající plody jsou využity při výrobě vína a moštu.

Tvorba krevních sraženin v arteriích a žilách se dá snížit konzumací hroznového vína, rozinek nebo pitím hroznového džusu. To je důležité zejména pro ty, kdo překonali mrtvici nebo k ní mají dispozici. Hroznový džus a hroznová šťáva tak ochraňují kardiovaskulární systém a nemají žádné vedlejší účinky.

Červené víno (ne bílé) má podobné účinky jako hroznová šťáva, ale oproti hroznové šťávě či džusu má řadu nevýhod. Víno obsahuje málo sacharidů a vitamínů a je v něm etylalkohol, látka, která poškozuje lidské zdraví. Přesto některé výzkumy naznačují, že pitím 100 až 200 ml (1/2-1 sklenice) červeného vína denně se snižuje riziko úmrtí při infarktu myokardu. Ukazují však, že toto platí jen u lidí ve věku nad 50 let. Když se ale uvedené množství překročí, tedy pokud se pije více než 200 ml vína denně, zvýší se pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární choroby a může vzniknout mnoho dalších zdravotních problémů.