Zelí

Zelí je zelenina patřící do čeledi brukvovitých. Planým předchůdcem evropského původu byla brukev zelná. Byla nalezena také ve volné přírodě zemí východního Středomoří, kde roste široká paleta planých i kulturních forem této rostliny. Za předpokladu, že zelí zdomácnělo nejdříve v západní Evropě a odtud se rozšířilo na východ, by mělo existovat více kultivarů na západě než na východě. Zelí je neodmyslitelnou součástí tradiční české kuchyně, dříve však bylo jednou z hlavních potravin, a to po celý rok. Lidé si tak zajišťovali pravidelný přísun důležitých a v tehdejší běžné potravě chybějících látek, na celé zimní období. Energetická hodnota zelí je velmi nízká, přitom nás dokáže nasytit a zároveň nám dodá množství zdraví prospěšných látek.

I když naši předkové zřejmě nevěděli, co všechno zelí obsahuje, věděli, že pokud budou jíst dostatek zelí, budou zdravější a odolnější vůči nemocem. Kombinací všech pro tělo nepostradatelných a prospěšných látek se zelí stává více než jen pochoutkou na našem talíři. Je to nenápadný a přitom obdivuhodný ochránce našeho zdraví.

Západoevropský způsob zpracování a konzumace zelí dlouho v Evropě převládal, zelí se jedlo syrové, vařené nebo dušené. Kysané zelí je zřejmě tatarský vynález, který se ujal u Slovanů a ti s ním následně seznámili ostatní Evropu. Tento zvláštní způsob konzervace spočívá v mléčném kysání, vyvolaném mikroorganismem Streptococcus brassiace. Češi tomuto způsobu konzervace přidali další zvláštnost, kterou je šlapání zelí.

Dnešní hlávky zelí se od sebe liší nejen dobou sklizně a velikostí, ale i tvarem a barvou. K moderním metodám konzervace zelí (sterilizaci, mražení) přibylo v posledních letech také sušení. Základní způsob zpracování zelí je krouhání. Časem se proto vyvinuly zvláštní odrůdy zelí tzv. krouhánské, které jsou pozdní a mají větší hlávky.

Zelí obsahuje:

vitamin A
vitamíny skupiny B v ideálním poměru
vitamin C – posílení imunity
železo (Fe)
zinek (Zn)
selen (Se) - pomáhá snižovat vysoký krevní tlak
draslík (K)
sodík (Na)
mangan (Mn)
vlákninu
bílkoviny
glukózu
aminokyseliny

Zelí důkladně čistí naše střeva. Má schopnost na sebe vázat jedovaté látky (těžké kovy) usazené v trávicím traktu, především ve střevech a následně je odvádí z těla ven. Ochraňuje střevní sliznice a podílí se na udržení zdravé střevní mikroflóry, čímž přispívá ke správnému trávení a vylučování.

Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá zelí proti zácpě. Je tedy vhodnou součástí léčby hemoroidů a chronické ochablosti střev. Konzumace zelí a užívání zelné šťávy se doporučuje lidem trpícím vředy žaludku a dvanácterníku. Obsažené látky urychlují proces hojení a zacelování postižených sliznic.

Hlavní léčebné účinky zelí:

posiluje imunitu
snižuje vysoký krevní tlak
čistí tělo od nežádoucích usazenin
odstraňuje přebytečné krevní tuky, čímž snižuje hladinu cholesterolu v krvi
zklidňuje nervový systém, pomáhá při léčbě nespavosti, nervozity a napětí
má blahodárný vliv na naše libido a potenci, plodnost a produkci spermatu (hlavně červené zelí)
obnovuje správnou funkci štítné žlázy
pomáhá v boji s nadváhou

I když je v české kuchyni zelí hodně oblíbené, konzumuje se nejvíce tepelně upravené (zelňačka, knedlo-vepřo-zelo).

Nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek má však zelí syrové a kysané. Na jemno nakrájené nebo nastrouhané syrové zelí se výborně hodí do salátů všeho druhu, výborná je i kombinace s mrkví a nastrouhanými jablky.

Aby syrové zelí změklo a zjemnila se jeho chuť, uložíme ho po nakrájení do těsnící nádoby, kde ho před uzavřením promícháme s několika lžícemi olivového oleje. V chladu takto necháme zelí asi 2 dny uležet.

Sdílet na: