Tuřín – brukev řepka tuřín
Tuřín je méně známá kořenová zelenina a krmná plodina z rodu Brassica. Historie této rostliny sahá hluboko do dějin lidstva. Jako kulturní rostlina je tuřín znám cca 4 000 let, ve středověku patřil mezi jednu z nejvíce pěstovaných plodin. První jej poznali a pěstovali starověké národy ve Středozemí. Lahůdkové tuříny jemnější chuti byly vypěstovány teprve nedávno. Tuřín je příbuzný s vodnicemi, s kterými se dá vzájemně křížit. Na rozdíl od vodnice jsou bulvy tuřínu větší, jejich větší část vyčnívá nad zemí. Známé jsou i žlutomasé odrůdy, které jsou chutnější, tudíž více oblíbené. Mají nasládlou, poněkud peprnou chuť. Tuřín jako rostlina je menšího vzrůstu. Kvete žlutě, květy mají drobné okvětní lístky a složené květenství.
Na půdu a živiny tuřín
není náročný, dobře se mu daří i v chladnějších oblastech, je
mrazuvzdorný. V České republice se pěstuje poměrně málo, hlavně ve vyšších polohách, v nižších dostává přednost řepka.
Nesnáší sucho a čerstvě hnojenou půdu.
Tuřín lze využít prakticky
celý, včetně listů. Má
léčivé účinky při chorobách zažívacího ústrojí.
V Německu je populární vyšlechtěná listová forma, kde se jednotlivé listy otrhávají a
dusí se jako kapusta nebo špenát.
Tuřín obsahuje:
- až 90 % vody
- vlákninu
- bílkoviny
- tuky
- karoten
- vitamin C
- vápník
V kuchyni má tuřín uplatnění jak
syrový (tuřínové zelí, saláty), tak i
vařený, v polévkách a jako příloha k masu.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...