Jod (Jodium, J)

Pomocí hormonů štítné žlázy se řídí látková výměna všech tělesných buněk a také se určuje, jak rychle a účinně budou veškeré živiny využívány k tvorbě energie. Při dostatečném přívodu jodu v těhotenství lze předejít určitému typu mentální retardace vyvíjejícího se plodu.

Jod podporuje nejen rychlost růstu, ale zabraňuje i předčasnému stárnutí, zlepšuje rychlost myšlení, dodává energii, je účinný i proti akné (proto je doporučován pobyt u moře). Je-li příjem jodu dostačující, obsahuje ho tělo asi 40 mg, přičemž 75 procent tohoto množství je uloženo přímo ve štítné žláze.

Štítná žláza řídí růst dětí, reprodukci, funkci nervů a svalů, štěpení bílkovin a tuků, růst nehtů a vlasů a využití kyslíku v každé tělesné buňce. Kromě štítné žlázy je jod soustředěn hlavně v kůře nadledvinek, ve zdravé krvi a u žen ve vaječnících.

Ve 100ccm zdravé krve má být obsaženo průměrně 4 – 6 mikrogramů jodu. Při nižší hladině je snížená výkonnost a vzniká tzv. vole, jež může každý sám poznat v zrcadle po obou stranách příušnic. I mírný nedostatek jodu zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny štítné žlázy, vysoké a stoupající hladiny cholesterolu v krvi a tím i úmrtí na srdeční mrtvice.

Jodová tinktura patří k nejúčinnějším dezinfekčním prostředkům. Dokáže proniknout do rány, kterou zbaví bakterií. Pozor však na vnitřní požití jodové tinktury, zpočátku se dostaví nevolnost, zvracení, ve větším množství je tato tinktura dokonce jedovatá.

Přírodní zdroje jodu:

• jodizovaná kuchyňská sůl
• mořské ryby
• dary moře (plody a řasy)
• maso
• mléko
• zelenina
• ovoce
• obiloviny

Obsah jodu v zelenině, ovoci a obilovinách závisí na tom, jak bohatá je na tento minerál půda, kde tyto plodiny rostly.

Nedostatek jodu vede k nedostatku hormonů štítné žlázy (Hypotyreóza), jež provází projevy:

• zvětšení štítné žlázy (struma, vole)
• únava, úbytek vitality
• zimomřivost
• suchá a zhrublá kůže
• neúměrné přibývání na váze při malých dávkách kalorií
• stálý pocit hladu
• zpomalený tep
• nízký tlak
• sklon k depresím
• zácpa
• zapomnětlivost
• bolest svalů
• změna hlasu (chraptivý hlas)
• vzestup krevních tuků (např. cholesterolu)
• snížení mentálních schopností
• větší výskyt srdeční mrtvice
• ztráta sexuálního zájmu
• poškození plodu dítěte (porucha celkového vývoje, mentální retardace)

Riziko předávkování jodem je velmi malé. Je-li ovšem dávka hodně vysoká, objeví se pravděpodobně kovová chuť v ústech, jež provází afty, nechutenství, zvracení, průjem.

Nadbytek jodu vede ke zvýšené činnosti štítné žlázy, jež provází projevy:

• vypadávání vlasů
• teplá, opocená kůže
• zvýšená únavnost
• nespavost
• přehnaně rychlé reflexy, hyperaktivita u dětí
• hubnutí při dostatečném příjmu potravy
• třes
• úzkost, neklid, popudlivost
• porucha činnosti srdce

Potřebné množství jódu se odvíjí od věku, růstu, pohlaví, výživy, okolní teploty a hmotnosti. Bezpečné a dostatečné množství pro dospělé je 1 - 2 mikrogramy na kilogram hmotnosti. Jod můžete užívat během dne kdykoliv, a to nalačno i s jídlem.

Vstřebávání jodu zhoršují burské oříšky, syrová sojová mouka (sojové boby nejsou vhodné), všechny kapustové zeleniny.

Vstřebávání radioaktivního jodu ze vzduchu je nebezpečné, zvlášť u lidí s nedostatkem jodu.

Jedna lžička jodizované soli obsahuje asi cca 300 mcg jodu. Mořská sůl je sice doporučovaná jako zdravější, ale samotná jod neobsahuje, musí jím být uměle obohacena.

Doporučené dávkování jodu v mikrogramech:

• děti do 10 let 40 - 120 mcg
• děti nad 10 let 150 mcg
• dospělí 150 mcg
• těhotné ženy 250 mcg
• kojící ženy max. 300 mcg

Je však nutné podotknout a zdůraznit, že větší požadavek organismu na jod je:

• v dětství
• v dospívání
• v těhotenství
• během kojení
• při přechodu žen

Jelikož jod přechází do mateřského mléka, kojené děti v případě dostatku jodu v organismu matky, jeho nedostatkem obvykle netrpí.

Rozhodnutí užívat potravinové doplňky s obsahem jodu vždy raději konzultujte předem s ošetřujícím lékařem. V případě těhotenství a kojení je konzultace s lékařem přímo nezbytná!