Kapusta

Kapusta je dvouletá košťálová zelenina z čeledi brukvovitých. Je velmi bohatá na různé živiny, má blahodárný vliv na náš organismus. Jejím předkem je brukev zelná, z níž vznikly i další košťálové zeleniny. Prvním mezníkem v historii kapust byly kultury ze Středozemí, pěstované už Egypťany, kteří jednoduché kapusty znali. K dalšímu rozvoji dospěly kapusty koncem středověku. V 16. a 17. století už byly dostatečně ustálené, zhruba v dnešních tvarech. Třetím mezníkem jejich šlechtění bude nejspíš naše doba, zaměřená na intenzivní vyhledávání nových kultivarů. Nejvíce se svým předkům podobá kapusta listová, na dlouhém košťálu (až 120 cm) vyrůstají křehké ploché listy, s voskovými povlaky. Přestože jde o zeleninu prastarou a po světě hojně rozšířenou, ve střední Evropě se listová kapusta nestala tak populární, jako její příbuzné.

Co se týče kapusty, jde o jednu z nejskromnějších zelenin a přitom je v čerstvém stavu dostupná téměř celoročně. Je velmi odolná vůči nízkým teplotám. Zvláště některé druhy snášejí teploty okolo (-15°C) bez poškození, čímž se výrazně snižují výdaje na rychlení rané zeleniny v předjaří ve sklenících. Všechny druhy kapusty jsou velmi bohaté na vlákninu, čímž udržují náš trávicí trakt v příznivém stavu.

Na pultech obchodů se setkáváme celoročně s hlávkovou kapustou, kadeřavou kapustou neboli kadeřávkem a kapustou růžičkovou.

Růžičková kapusta je obyčejně považována za mutanta normální kapusty, jde o nejmladší a také asi nejchutnější kapustu. Zvláštní schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů byla u kapusty známa už koncem 16. století. Dalších 200 let bylo však třeba k tomu, aby vznikla nová zelenina.

Kapusta obsahuje:

Vitamin B1, B2, B3, B9 (kyselina listová)
Vitamin C
Vitamin E
Vitamin K
Vápník (Ca)
Hořčík (Mg)
Selen (Se)
Fosfor (P)
Draslík (K)
Síru (S)
Železo (Fe)
Sodík (Na)

Kdo má potíže s žaludkem, játry nebo ho trápí střevní potíže, měl by často kozumovat právě kapustu. Tato zelenina zvyšuje celkovou imunitu, příznivě působí při snižování cholesterolu, hojení ekzémů a jiných kožních potíží, což je jen část důvodů, proč se právě této zelenině nevyhýbat.

Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Syrovou ji nejíme, do studených salátů ji krátce povaříme. Kapusta si nejvíce chuti a vůně uchová vařená jen v páře, osolená a lehce politá dobrým máslem.

Kapustu lze používat i jako přílohu k masitým jídlům nebo jako součást dušených a zapékaných pokrmů. Dobře se snáší s masem, takže jí lze nastavovat mleté maso. Maso může také zcela nahradit, příkladem mohou být kapustové karbanátky. Kromě toho se z kapusty připravují pomazánky a polévky. Pořádná hustá kapustová polévka je tím nejlepším jídlem do mrazu.

Ke kapustě bychom měli dávat méně uzenin a více bylinek a koření. Výborně se hodí římský kmín (má důraznější chuť i vůni než kmín černý), pepř bílý, černý, zelený i červený, koriandr, muškátový oříšek, zázvor sušený i syrový, cibule, česnek.

Kapusta je stejně hezká nebo ještě hezčí než salátové listy. Kapustové listy můžeme tedy použít jako dekoraci. Lze je např. položit na bílý talíř pod vajíčka, krásně na nich vypadají i plněná rajčata.

Sdílet na: