Lékořice, lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra L.)

Lékořice, lidově nazývaná také sladké dřevo, patří k nejstarším léčivým rostlinám. Tato vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých dorůstá výšky 1 - 1,5 m. Původně pochází ze Středomoří, nyní je tato teplomilná rostlina rozšířena především v jižní Evropě a v Asii. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, nyní se pěstuje velmi zřídka. Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopeče. Stonek rostliny je silný, rovný. Kořeny lékořice jsou dlouhé až 150 cm a patří k důležitým rostlinným drogám užívaných jak v lidovém, tak i praktickém lékařství. Listy jsou lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité, vzdáleně připomínají akát. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Lékořice kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk, který obsahuje tři až čtyři klíčivá semena.

Lahodná sladká chuť lékořice je známá už po celá staletí. Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. V Českých zemích byl nejvíce užíván odvar z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.

Rostlina je důležitou surovinou ve farmaceutickém průmyslu. Používá se mimo jiné k chuťové úpravě při výrobě léků, jako plnidlo při přípravě pilulkové hmoty.

Lékořice má rozsáhlé použití i v potravinářském průmyslu při výrobě cukrovinek, limonád a likérů. Lékořicí se upravuje dokonce i chuť tabáku.

Použitelnou část rostliny tvoří kořen (radix liquiritiae), účinný je z nejméně tříletých rostlin. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy. Kořen sušíme rozpůlený nebo rozčtvrcený při teplotě 20 - 35°C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť.

Z kořene lékořice se připravuje extrakt, jehož výslednou podobou je tzv. pendrek. Při jeho výrobě se kořen nejprve oloupe, naseká na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se vaří, dokud nezíská asfaltově černou barvu a potřebnou hustotu. Vzniklý extrakt se zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout.

Sušený kořen lékořice můžeme zakoupit v některých dobře vybavených lékárnách či v prodejně s bylinkami.

Kořen lékořice lysé obsahuje:

fytoestrogeny
flavonoidy
saponin - glycyrrhizin (je 50x sladší než sacharóza, dodává sladkou, jakoby zatuchlou chuť)
škrob
monosacharidy
oligosacharidy s uronovými kyselinami
glykosidy
pryskyřice
hořčiny
vitamíny skupiny B, E
minerály a stopové prvky - mangan, zinek, jód, bróm, fosfor a další stopové prvky

V semenech lékořice je obsažena toxická aminokyselina kanavanin, která může být toxická pro zvířata i pro člověka.

Pozitivní účinky lékořice lysé:

působí příznivě na sliznici žaludku, podporuje tvorbu žaludečních šťáv
působí projímavě
působí proti vzniku a hojí žaludeční a dvanáctníkové vředy
vyvolává naředění hustého hlenu z dýchacích cest, používá se jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě
při krátkodobém užívání působí jako mírné diuretikum (močopudně), pokud se užívá déle a ve vyšších dávkách, močopudné účinky naopak mizí
působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí

Podle amerických odborníků ovlivňuje lékořice zdravotní stav zubů. Výtažky z lékořice totiž ničí zhoubné bakterie způsobující poškození zubní skloviny a vznik kazu. Výrobky z kořene této rostliny jsou pro ochranu před kazem tedy lepší než běžné prostředky pro ústní hygienu a velmi brzy se zřejmě stanou součástí každé pasty a ústní vody.

Lékořici se ale zcela vyhněte v těhotenství, dále pokud trpíte srdečními, ledvinovými nebo jaterními onemocněními, nebo máte vyšší krevní tlak.

Dlouhodobé používání lékořice nebo lékořicových cukrovinek (s výjimkou při Addisonově chorobě) se nedoporučuje, protože droga působí podobně jako kortikosteroidy, potlačuje močení, je toxická pro játra, kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi a otoky.

Obvyklá denní dávka při krátkodobém použití je jedna kávová lžička drogy na šálek odvaru, který se pije 2 - 3x denně.

Sdílet na: