Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 100 mg mědi. Pro zachování zdraví potřebuje naše tělo pravidelný
každodenní přísun tohoto stopového prvku. Měď je přijímána v játrech a krví je transportována do celého organismu, který z ní
využije cca 25 – 60%. Zbytek se vyloučí přirozenými tělesnými pochody.
Průměrný denní přísun mědi
dospělého jedince by měl podle odborníků dosahovat
1 – 2 mg, ale ani dávky dosahující až 0,1 gramu organismu neškodí. U většiny dospělých Evropanů se však denní příjem mědi pohybuje pod touto hranicí. Potřebná denní dávka mědi
u dětí je 0,5 - 1 mg v závislosti na jejich váze a věku.
Přítomnost mědi je i jednou ze základních podmínek
vývoje plodu v děloze, neboť má velmi důležitou úlohu při formování mozku a nervového systému. Plod získává měď z organismu
matky. Měď je zodpovědná za produkci myelinu, který obaluje nervové buňky a vlákna a v nemalé míře je zúčastněna v přenosu informací mezi nervovými buňkami.
Nedostatek mědi se projevuje:
- anémií (chudokrevností)
- zpomalením duševního vývoje
- zhoršením metabolismu cukrů
- depigmentací (ztrátou pigmentu)
- vypadáváním vlasů
- poruchou tvorby a kvality kostí i vaziva
Nadbytek příjmu mědi je u člověka velmi
vzácný. Důvodem bývá náhodné či dobrovolné požití solí s obsahem mědi. Při požití mědi v množství mezi
0,25 - 2 g, může měď způsobit silné
zdravotní problémy a vyvolat závažné onemocnění. Při požití cca
2,5 – 3 g mědi najednou se již začíná projevovat jako
jed, působí stejně jako jiné těžké kovy (rtuť, olovo) a nastává smrt.
Náhodné otravy mědí jsou vzácné, jelikož měď v potravě má silně
nepříjemnou chuť, která ji činí nepoživatelnou.
Potraviny bohaté na měď:
- játra
- žitná mouka
- obilné klíčky
- neloupaná rýže
- kvasnice
- kakao
- ořechy
- mrkev
- brambory
- jahody
- maliny
- ostružiny
- švestky
- hrozny
- houby
- korýši
- měkkýši
I když organismus může měď získat z celé řady potravin, její
přísun bývá nízký, proto velké množství lidí trpí alespoň mírným nedostatkem tohoto stopového prvku. Doplnit lze měď ale i
potravinovými doplňky ve formě asparátu, citrátu a pikolinátu mědnatého. Doplňky s mědí se doporučuje
užívat vždy ve stejnou denní dobu, pokud možno
při jídle, aby se předešlo možnému podráždění žaludku.
Pozitivní vliv mědi na náš organismus:
- chrání tkáně před poškozením volnými radikály
- posiluje imunitní systém
- pomáhá v prevenci rakoviny
- přispívá k rozvoji mozku
- podílí se na krvetvorbě, působí proti chudokrevnosti
- ovlivňuje fungování nervového systému
- je účinná při prevenci vysokého krevního tlaku
- udržuje nízkou hladinu krevního cholesterolu
- pomáhá v prevenci kardiovaskulárních chorob
- udržuje plodnost
- zpevňuje krevní cévy
- podporuje krevní srážlivost
- udržuje zdravé vlasy a kůži
- zpevňuje kosti, šlachy a nervy
- udržuje správnou pigmentaci tkání ve vlasech a v očích
- je důležitá pro správný růst dětí
- posiluje kosti - ovlivňuje tvorbu kostní hmoty
- ovlivňuje metabolismus sacharidů
Existuje také vzácná
genetická porucha - Wilsonova choroba, při níž tělo
nedokáže měď správně zpracovat. Tím, že organismus není schopen se zbavit přebytečné mědi z krve,
ukládá se následně měď ve tkáních jater, mozku, očí a dalších orgánů. Koncentrace mědi jsou tak vysoké, že dochází k
nevratnému poškození jater a centrálního nervového systému (CNS). Takto nemocný člověk trpí demencí, křečemi a třesem, jeho
život je v ohrožení.