Hřebíčkovec vonný – hřebíček květ (Caryophyllus aromaticus L.)

Hřebíček je nerozvitý sušený kalich s poupětem hřebíčkovce vonného (Syzygium aromaticum). Tento tropický, stále zelený a velmi aromatický strom je asi 20 metrů vysoký. Cení se jeho květní poupata, která se sklízí až tehdy, když se původní zelená barva začne měnit na nachovou, následně se suší. Hřebíčkovec koření produkuje až po 5 letech. Kmen má šedavou kůru, koruna je hustá, symetrická, listy bývají zprvu žlutozelené, později se zbarví do tmavě zelené barvy. Hřebíčkovec pochází z několika ostrovů v Moluckém souostroví ve východní Indonésii, do Středomoří se dostal už před naším letopočtem. Během středověku dováželi hřebíček do Evropy především arabští obchodníci. V 16. století se stal i v Evropě velmi cenným obchodním artiklem. Hřebíčkovec vonný se vyskytuje v tropických oblastech, daří se mu např. na Filipínách, v Brazílii, Asii, Africe a jižní Americe. Květy jsou uspořádány v hustých vrcholičnatých květenstvích nachově červené barvy. Jejich kalich je srostlý, skládá se ze čtyř korunních plátků, které brzy opadají. Plodem jsou jedno či dvou semenné bobule.

Hřebíček, silně aromatický květ, se užívá jako koření. Má výrazné antibakteriální, dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Může však působit i mírně dráždivě.

Usušený se tluče nebo jemně mele, čímž výrazně rozvine svoji intenzivní, nasládle ostrou až pálivou chuť. Používá se v malých dávkách, ve větších se jeho chuť stává nahořklou a může způsobit i otravu.

Číňané žmoulali hřebíček v ústech již v dobách vlády dynastie Han, aby při svých návštěvách neobtěžovali císaře zápachem z úst. Pro jeho desinfekční účinky, tlumení citlivosti i bolestivosti zubního nervu, si hřebíčkovou silici oblíbili zubaři.

Hřebíček léčí dásně, působí jako účinná prevence před vznikem paradontózy a zubního kazu, přidává se do směsí zubních past.

Při inhalaci desinfikuje dýchací cesty, léčí průduškové záněty.

V prášku povzbudivě ovlivňuje činnost srdečního svalu, příznivě ovlivňuje zažívací potíže a průjmy.

Hřebíček obsahuje:

silice - až 20%
třísloviny
pryskyřice
sliz
flavonoidy
olej

Hřebíčkovým čajem lze s úspěchem vymývat nehojící se zahnisané rány a bolestivé kožní infekce.

Vnitřní užití:

působí antisepticky (při otravách, střevních a žaludečních potížích)
zlepšuje trávení, působí proti nadýmání
zvyšuje chuť k jídlu

Vnější užití:

dezinfikuje ústní dutinu, léčí afty
dezinfikuje a pomáhá léčit špatně se hojící rány
působí lokálně anesteticky například při bolesti zubů, dásní, kloubů (použitím tinktury)
hřebíčkový olej v aromalampě dezinfikuje místnost a také naše dýchací cesty (léčí průduškové záněty)
je považován za afrodiziakum
éterický olej má prohřívací účinek (masáže, koupele)- využití při nervovém a svalovém vypětí, revmatismu a dně
působí jako antidepresivum - zlepšuje náladu, dodává sebevědomí a rozpouští emocionální bloky
působí antisepticky a proti plísním
osvědčuje se jako repelent

Hřebíček má v kuchyni velmi široké uplatnění. Přidává se do cukroví, pečiva, marmelád, kompotů, ale i do nápojů (svařené víno, punč). Používá se k dochucení sladkých i slaných pokrmů, rýže, vepřového, hovězího a skopového masa, zvěřiny. Pro své výrazné aroma je i součástí mnoha aromatických směsí (např. kari koření, perníkového koření).

Mletí hřebíčku se doporučuje až těsně před jeho použitím, neboť jinak svou specifickou vůni velmi rychle ztrácí.

Sdílet na: